007. The Crushers

On My Way

The Crushers - On My Way

Prdel nakopávající kapela z Kutné Hory. Její počátky sahají až do března roku 2015, kdy se daly dohromady tři nesourodé hudební živly. Od té doby si sebevědomě razí vlastní cestu zkostnatělou českou scénou. The Crushers – Tvoje nová oblíbená kapela.

BONUSOVÉ VIDEO

 

GALERIE Z NATÁČENÍ

 

AUDIO

THE CRUSHERS – ON MY WAY:
THE CRUSHERS – ON MY WAY – INSTRUMENTÁLNĚ (bez zpěvu):
THE CRUSHERS – ROZHOVOR:

20160207_02_0462-02-mensi

bandzone
Poslechni si další pecky kapely na Bandzone!
www.bandzone.cz/thecrushers

logo_trans

Social: FacebookBandzone │ WEB

VYBAVENÍ KAPELY

ZPĚV, BASKYTARA (Tomáš):
VOCAL EFEKT: Boss VE-20

NÁSTROJ: Fender Jazz Bass
STRUNY: DR MM-45
TRSÁTKO: Dunlop Big Stubby 2mm
EFEKT 1: Boss TU-3
EFEKT 2: Aquilar TLC Compressor
EFEKT 3: PREAMP/DI-BOX: Tech 21 SansAmp BDDI

KYTARISTA (Vilém):
NÁSTROJ: Stratocaster VINTAGE V6MR
STRUNY: D’ADDARIO Light top/heavy bottom
TRSÁTKO: Fender 1mm
EFEKT 1: Razzor – Pure Boost
KOMBO: ZT Club 12

BUBENÍK (Vít):
PALIČKY: Balbex 5A
BLÁNY: Remo obyčejné nasazené ještě z továrny Mapex
BICÍ: Mapex Horizon Lacquer Birch Deluxe Satin black (12“, 16“, 22“)
SNARE: Mapex Horizon Lacquer Birch Deluxe Satin black (dřevo) 14×5.5“
ČINELY: Anatolian Baris 13“ hi-hat, Anatolian Traditional 18“ crash

TRAILERY

PŘEPIS ROZHOVORU

Čau čau, zdravím vás ze Svitav! Jsem tady s Tomem, Víťou a Vilémem z kapely The Crushers v téhle krásné kavárně v parku. Čau kluci.
Tomáš: Čau
Vítek: Ahoj
Vilém: Čau

Jak se vám hrálo?
Vítek: V pohodě.
Tomáš: Dobrý to bylo.
Vilém: Mně se hrálo dobře.

Dohráli jste zrovna pecku „On My Way“, o čem to je?
Tomáš: Je to o tom, jak se vypořádat s vlivem druhejch lidí, s názorama nebo s kritikou prostě, jak to na tebe působí, jak to přejít co nejlíp, aby jsi byl v pohodě.

Hele, vy jste se potkali na jaře v roce 2015, což jste docela hodně mladinká kapela. Jak jste se dali vůbec dokupy?
Vilém: Pocházíme z Kutný Hory, kde je hudební klub Česká 1, kde se pořádaly v té době  pravidelný jam sessiony čtvrtkový a tam jsme se vlastně poznali, možná.

Jak to máte kluci se skládáním hudby a textů? Valíte to společně?
Vilém: No, probíhá to tak, že já vymyslím hudbu, většinou to probíhá tak, že vymyslím různý části toho songu, jakože si řeknu „Tohle by mohl být refrén. Tohle je mezihra“, nebo nějak tak, pak dohromady vlastně děláme kompozici, tzn. kdo kolikrát co zahrajem, a Tomáš píše texty.
Tomáš: No jasně, z čeho refrén, předehra a takový. Kam dáme brigde, bridge vymýšlíme až na zkoušce.

A je to takový, že si to jakoby rozložíte tak, jak to je, a pak teprve do toho dopisujete text?
Tomáš: Jo, ta kompozice je hotová vždycky než do toho potom píšu. Jestli třeba nahrajeme nějaký demíčko, víš, a potom do toho prostě skládám text ve vlaku třeba, poslouchám si to. Vítek: Víceméně, bicí už jsou tak nějak vymyšlený, kluci mi řeknou, jak by to rádi a já to zkusím třeba trošku to nějak upravím, ale víceméně akorát příjdu a bubnuju.

Hele, co mě strašně zajímá je,  jak často zkoušíte na zkušebně?
Vítek: Když zkoušíme víc, tak jednou až dvakrát týdně.
Vilém: Když zkoušíme víc, tak dvakrát týdně, ne?
Tomáš: To není moc.
Vilém: Jednou vždycky týdně. Minimálně.
Tomáš: No ale jako není to možná moc, ale pravidelně zase, jak furt to jedeme a hlavně cvičíme, každej cvičí doma, což je to hlavní, jako pokud člověk necvičí, může mít zkoušky kolikrát chce, ale když se cvičí doma, tak se pak příjde na zkoušku a tam to funguje, není potřeba tak často vůbec.

A jak probíhá váš den na zkušebně?
Vítek: Většinou já si tam nějak instaluju bicí a kluci jdou na jedno,

Na dvě
Tomáš: Na cigárko
Vilém: Zahrajem si playlist, co hrajem pak na koncertě, a pak děláme jednotlivý věci,  který jsou prostě v tu chvíli potřeba. Třeba teď před tímhle nahráváním jsme cvičili víc ten song, kterej jsme tady zahráli. A když je čas, tak děláme nový věci, většinou.
Vítek: S tím, že často ty songy cvičíme na různý tempo, s metronomem, prostě si to dáme třeba pomalejc abychom měli jistotu, že v pomalým tempu to dáme co nejlíp.

Hele a stává se vám kolikrát, že když hrajete pecku delší dobu, tak potom zjistíte, že je tam ještě něco, co se dá změnit a vlastně změní to celou strukturu celé té pecky, stává se vám to?
Tomáš: Bicí se dost zlepšujou časem, žejo.
Vítek: Jo.
Tomáš: Vítek právě, jak jednou dáme ten základní rytmus, tak on to tam potom vylepšuje. To se mi na tom líbí právě. Že ten song potom začíná bejt až hotovej, když ho prostě hrajeme nějakou dobu ve zkušebně i na koncertech, a pak, když to nahrajem, tak to teprv má tu šťávu, je to vyšperkovaný.
Vítek: Většinou ty nejlepší nápady vzniknou tak, že ani nevíme pořádně, jak jsme je zahráli. Najednou je to tak spontánní proces,  že to dohrajem a řeknem si „Tyjo, bomba!“

Kluci, hrajete si i nějaký covery na zkušebně, máte nějaký coveroviny?
Tomáš: Máme jeden no.
Vilém: Máme jeden pro oživení playlistu a prodloužení. Protože jinak by jsme hráli koncert tak 30 minut.
Tomáš: Máme málo songů.
Vítek: A tenhle ten song to tak o 2, 7 minut prodlouží.

A co to máte za cover?
Vilém: Máme cover od Blur Song 2. To znaj vlastně všichni,  takže je to i takový, že si zazpívaj. Je to jako energický, no. A jednoduchý na nacvičení, takže jsme to ani necvičili, prostě jsme přišli a zahráli.
Vítek: Kámo já to cvičil!
Vilém: Tak Vítek to cvičil.

Hele, zrovna mi to nahrává i trošku do karet, jaký máte vlivy, co posloucháte za kapely?
Tomáš: Já jsem jako rockovou muziku začínal na Nirvaně, no. Potom jsem šel na metal, Nightwish.
Vítek: Ty kokot.

To je hodně tvrdej metal.
Tomáš: Jako gothtic metal. Mně se v tom líbí ty orchestry a ten gothic metal, žejo.
Vítek: Oni to maj promakaný ti klávesáci.
Tomáš: Maj no. A mělo to dobrej zvuk hlavně.
Vítek: Já poslouchám progresivní instrumentální hudbu. Musím zmínit Animals as Leaders. A potom post rock hodně, třeba Caspian, This Will Destroy You, Russian Circles. neposlouchám vůbec to, co hraju a myslím si, že to vůbec nevadí.
Tomáš: To tam dá tu originalitu potom.
Vítek: Ať to tam dává, co to tam dává, prostě to tak jako je.
Vilém: No a já poslouchám přesně to, co hrajem v podstatě. třeba se mi hodně líbí The Hives, to teda nejsou Briti, ale vlastně jsou součástí tý britský scény zvukově třeba i.

Je tam ten britskej vliv, jakoby ta britská kytarovka.
Hodně. A pak jako 60. léta. Garážovej rock hlavně, pak takový jako klasický z 60. let jako třeba The Who. No ale The Who mě ovlivnili hlavně co se týče toho rock’n’rollovýho vnímání života, protože to byla třeba první kapela, co rozsekala nástroje na pódiu a dávali tomu neskutečnou energii, takže hlavně tím mě ovlivnili The Who.

Baví tě jakoby ta energie, že někdo rozseká na koncertu.
Vilém: Hodně no, mám jako nutkání občas na konci songu do toho říznout jako
Tomáš: Já taky ty vole
Vilém: No ale nemám na to peníze,  abych pak šel koupit novou kytaru.

Není to takový „No, ještě jich mám deset ve futrálu.“
Tomáš: Založíme Kickstarter na co, na nástroje, který můžeme rozsekat.
Vítek: Mě se to většinou stane nechtíc, to rozsekání.

Že sebou někde praštíš, nebo co?
Vítek: No že ten crash se třeba ohne
Tomáš: Na bicí jo no.

Mlátil jsi do toho tak, že praskl i činel?
Vítek: Jo no, a pak jsem musel kupovat tomu pánovi, od kterýho jsem si ho půjčil, novej.

Že to je vždycky zákon schválnosti, že to takhle dopadne.
Vítek: Jo no, ale on měl starou Amatku, takže jsem musel sehnat starou Amatku,což bylo prostě těžký.

Kluci, hrajete parádně energický rock’n’roll, jedete rock’n’roll i ve všedním životě, ve všedních dnech?
Tomáš: Ne.
Vítek: Ne.

Nejste?
Tomáš: Já chodím do práce, platím hypotéku, já jsem rock’n’roll.
Vítek: Já se učím o hodnotovejch orientacích evropskejch společností, takže nemám na to absolutně kapacitu jet nějakej rock’n’roll.
Vilém: No a jedinej, kdo si může dovolit jet rock’n’roll, jsem já, protože ještě studuju střední školu, letos maturuju.

Máš času, že?
Vilém: A mám hodně času, prostě navštěvovat různý podniky.
Tomáš: On se totiž vůbec nemusí učit, on je chytrej hrozně.
Vilém: No takže jako já já nevím, jak bys definoval rock’n’rollovej život, ale vlastně dost často chodím do hospod, docela málo spím, jako docela jako chlastám, kouřím, tak já nevím no.

Tak to je taky rock’n’roll, žejo.
Vilém: Asi jo no.

Vy nemáte ještě žádný EPčko, chystáte něco, nebo desku nebo nic, nějakou jinou desku?
Tomáš: Chystáme EPčko…
Vilém: Počkej kámo, máš něco za uchem, tyjo (vytáhne z tomových vlasů cigaretu)
Vítek: Oo, najs.
Tomáš: Oo. What the fuck?!
..Chystáme EPčko tak nějak do léta někdy natočit.

Kolik bude skladeb?
Pět, šest asi, vyberem to nejlepší, co budeme mít. A pak budem hlavně materiál dělat, ať máme dost songů na koncerty, ať můžem tam hrát dlouho.

Máte to tak, že vylezete na pódium a takhle jako by přepnete a najednou se stane něco šílenýho, začnete pařit, a nebo to máte spíš strojově?
Vilém: Já to mám tak, že jsem takovej dost řekněme introvert asi, to je nejlepší popis, asi nerad se takhle projevuju na tom pódiu úplně. Tu energii cítím a mám ji jako v sobě, ale asi ji nedokážu úplně jako přetavit.

Nedaří se ti to pustit ven, jo?
Vilém: No pustit to, jak hraju na tu kytaru, tak do toho dávám hodně energie, ale spíš jako se tam moc nehejbu nějak jako extremě. Ale jako jak jsem říkal, rád bych třeba někdy rozsekal kytaru a combo a Vítkovi bych prokop bicí nějaký.
Vítek: Mě to příjde, že to není o tom, že bych si tam sednul a snažil se nějak působit. Je to o tom, že si tam sednu a sebepoznávám skrz ten koncert.

A tak vlastně ty to más oproti Tomášovi, žejo, kterej je vepředu, tak vlastně bicí, ty jsou vždycky jakoby vzadu a nikdo je nevidí a ten člověk je takovej jakože „Nejsem tady, jenom hraju na bicí.“
Tomáš: Jenže on on na to tak smaží, že není tenhle ten typ.

Není?
Vilém: On na sebe dost strhává pozornost dost tím šíleným obličejem a mimikou celkově a pohybama.

Tak to je dobře.
Tomáš: A tou hrou rukama.
Vilém: TI řeknu takovou věc, kterou nevím, jestli je vhodný tam dát, ale Vítek rozjede show rukama a holky vlhnou.
Tomáš:: Je to tak ale, je to tak.
Vítek: A jak jsme každej jinej, tak stejně zároveň vnímám jako že jsme všichni tak trochu jako jednotný, kdyby někdo z nás v tý kapele skončil, tak vůbec nevím, jak by to dopadlo dál.

Hele kluci, když už máte pohledy tam na tu kameru, nechcete vzkázat něco lidem, fanouškům?
Tomáš:Neposlouchejte sračky.
Vilém: Jo, to jsem včera vzkázal na svým maturiťáku a stejně pak lidi pařili na Michala Davida. Rád bych, aby to nepřišlo tentokrát vniveč.

Hele a jak to máte s koncertama, máte teďka něco naplánovanýho v roce 2016?
Vítek: Budeme hrát v Praze.
Vilém: Máme rekordní týden, během týdne hrajeme čtyři koncerty.

Máte týdenní turné.
Vilém: No. Ve středu v Praze, 9. března, pak pátek hrajeme v Chrudimi a sobota hrajem Čáslav, Kolín.
Tomáš: To bude náš první dvoják.

To je solidní křižna.
Tomáš: No, na to, jak jsme hotoví z jednoho koncertu, to jsem fakt zvědavej.
Vilém: Hotovo.

Super kluci. Díky moc za rozhovor a ať se vám daří! :)
Tomáš: My děkujem.
Vítek: Díky, že jste nás pozvali.
Vilém: Díky a sledujte Black Tone Music!

Natočeno: 2016/02/07

Místo: Svitavy, Česká republika

Close
Go top