002. Hell Paso

Endangered Kind

Hell Paso - Endangered Kind

Sami svojí muziku nazývají dirty bluesmetal. Klasickou dvanáctku však nečekejte. Spíše špinavě rockové riffy, kterým není lhostejná atmosféra. Pražská trojice vystupuje z hardcorově ukřičených pozic, emocionálně, ale hlavně aranžersky směřuje spíše do pozic progresivně rockových.

GALERIE Z NATÁČENÍ

 

AUDIO

HELL PASO – ENDANGERED KIND:
HELL PASO – ENDANGERED KIND – INSTRUMENTÁLNĚ (bez zpěvu):
HELL PASO – ROZHOVOR:

20160103_109-02-mensi

bandzone
Poslechni si další pecky kapely na Bandzone profilu
www.bandzone.cz/hellpaso

Social: FacebookBandzone

hell-paso-cover-02
SOUTĚŽ O PLACKU HELL PASO – FATHERLOO!

Vítěz: Darina Fadrná, Svitavy
GRATULUJEME! :)

PŘEPIS ROZHOVORU

Čau, zdravím vás z Malý Ameriky tady v Brně. Jsme tady se členem pražských Hell Paso – Kájou Voštem. Ahoj!
Ahoj

Jaká byla cesta až z daleký Prahy k nám?
Hele dobrá! Na to, že je zima.. tak to byla jediná taková mínusová záležitost, ale jinak to jelo krásně. My jsme vyrazili brzo, takže prázdný silnice, dálnice. Všechno v cajku.

Hele skladba, kterou jste dohráli se jmenuje „Endangered Kind“?
Jasně

Jak se vám to hrálo v téhle zimě? Šlo to?
Hele dobře, ona je to taková řízná věc, takže aspoň se člověk trochu zahřeje u toho v týdle kose, což je myslim že fajn.

Texty, který máte v angličtině – jak to je? Kdo je píše? Protože ty texty jsou samozřejmě skvělý Já jsem je pročítal, co jsme si.. tak nějak posílali a hodně moc mě to bavilo. Tak jak na tom jste s textama?
V podstatě na střídačku jakoby. Já a basák, většinou třeba někdo nahodí nějaký témátko. Marek basák má lepší angličtinu, takže je spíš takovej lyričtější, takže to vždycky dotáhne do nějaký podoby, aby to bylo i zvukomalebný, aby tam nebyly nějaký klišovitý slova a takhle.. Většinou prostě jak říkám. Někdo nahodí nějaký téma, nějak to zpracuje a pak se to doladí. Všechno je to takový.. hodně prostě jako komplexní tvorba..

A co radši používáš? Papír a tužku, nebo to všechno cvakáte do kompu?
Já asi rovnou do kompu, čoveče. Nevím jak Marek, ale já si většinou základ udělám v hlavě. Já mám docela dobrou paměť, takže si to pamatuju a pak to rovnou nasypu do počítače a nějak to louskám, překládám a tak.. A nebo do telefonu!

Nemáš rád škrtání?
No většinou mám po ruce dřív telefon, než ten papír s tužkou. Je to blbý, ale je to tak.

A ty ses vlastně seznámil s klukama přes inzerát!
Já jsem jako hrál, nebo působil v různejch formacích a furt jsem hledal kde a jak se jako pořádně nějakým způsobem ventilovat, jako po tvůrčí stránce a teď nevim.. Jako ten portál už človeče nevim. Jestli to byl nějakej muzikus, nebo co, kde jsme se potkali, nevim, ale vim, že jsem odpovídal já, že inzerát byl od kluků danej, vyvěšenej a já jsem reagoval.

To vaše EPčko „Fatherloo“ vám vylezlo v roce 2014. Vzpomínáš si na to natáčení toho EPčka? Máš nějakou dobrou vzpomínku na to?
No tak točili jsme to během jednoho dne v Rapoticích tady vlastně kousek na Vysočině, u Humpolce a jako zajímavý je na tom třeba to, že kytary jsem dělal doma já sám, točil normálně jako digitálně, přes ten.. přes.. jakoby drát. Vlastně basa buben se natočily ve studiu.. A jako.. dobrý to bylo, bavilo nás to.

Co mě fakt zaujalo, byla grafika vašeho Epčka, já ho tady od vás mám, jestli můžu takhle ukázat.. Dělal vám to Patrik Závodský
Bratr Marka Závodskýho – basáka. Hrozně šikovnej výtvarník, malíř, kreslíř. Jako fakt takovej, myslim že nadanej člověk. To je dělaný technikou na plátno trsátkem ..je to kreslený.. Takže to má i takovou malou spojitost s tou muzikou.

Jak je to u vás v Hell Paso se skládáním? Protože všechny vaše skladby mají přes 5 minut. To musí bejt docela šílenost skládat takový dlouhý skladby, aby to dávalo smysl
Jako většinou zase to začíná od nějaké kostry, kterou někdo přinese. Hodně často teda já, protože mám melodickej nástroj – kytaru, tak ode mě to startuje většinou a i Marek nosí hodně nápady, basák a většinou se to nabalí na té zkušebně, že já třeba přinesu nějakou kostru, která má plus mínus dvě minuty a pak si teprve řeknem, co prodloužíme, co vyhodíme, co zdvojnásobíme, kde se chvilku zaseknem, kde zůstanem.. Takže je to interakce. Opravdu jako..

Máte to spíš jako tvořivost, že to jakoby rozvíjíte
Nefunguje to jako tak, že bych já nebo někdo jinej přinesl sedm minut nějaký záležitosti a hráli jsme to od A až do Z úplně stejně tak, jako to bylo vymyšlený. Je to jako fakt tvůrčí proces, kterej trvá.. někdy i měsíce, nebo se k té pecce i vracíme a furt to tak zraje. Teď dokonce jsme dělali i nějaký změny v peckách kvůli desce po letech, že jsme i něco vyhodili nebo takhle a nebo naopak prodloužili.. Furt to jako žije svým životem.

To je dobře, ať to žije! Nezníte jako běžná česká kapela. Čím to je?
Jediný co se mi jako nabízí, jak to vysvětlit, jsou asi vlivy. Kapely co posloucháme

Máte hodně vlivů?
No myslím, že jako hodně dost no. A hlavně každej máme jako jinej. Máme jiný oblíbence, takže pak je to velkej crossover, ale takovej ten, myslim že, v pravym slova smyslu, že máme širokej záběr. Každej v podstatě poslouchá něco jinýho a v nějakých středoborech se střetnem a tím pádem to asi pak zní tak jak to zní.

Hele a cos poslouchal kdyžs byl malej? Práskneš na sebe nějaký svý začátky?
No určitě! Já jsem měl dobrou školu od rodičů. Byli jako hudebně zaměřený, moje máme hrála na housle, což jako není tak důležitý ale a já jsem vlastně vyrůstal na LPčkách. Na Pražským Výběru, na Beatles, moje máma milovala Queeny. Takže já jsem třeba nezažil, hodně lidí jako třeba říká Dádu Patrasovou, to mě úplně minulo. Já jsem hned řešil Straku v hrsti , Ropotáma,.. Mě jako baví všechno, jako žánrově. Že prostě se najdu v kytarový hudbě, i v elektronický

Taky to tak mám, no
I mám rád nějaký ty popíkáře, nějaký ty kvalitní jako máš, já nevim, Gabriela, nebo George Michaela, nebo teď jsme nedávno s kapelou poslouchali Whitney Houston, ten její soundtrack Bodyguarda, to je šílený prostě

Já si ho moc nevybavuju.. Alě mě třeba zaujal..Já jsem vždycky odsuzoval Davida Bowieho, protože jsem si ho nikdy neposlech a pak mně kamoš dal placku. Byla to taková ta úplně jiná sféra toho Davida Bowieho, že tam byly takový ty lámaný prvky..
Jasně, je zajímavej no

..Strašně naddimenzovaný, jo? Jakože „do budoucna“ jakože. Prostě úplně „wow“, že i po patnácti, dvaceti letech je to furt světová placka.
Jasně, že to má co říct.

Takže to mě třeba úplně změnilo názor na Davida Bowieho a pokaždý si rád poslechnu Davida Bowieho. A víš co mě zajímá? Co ja vlastně ta vaše motivace v kapele? Proč děláte hudbu?
Těžká otázka, člověče.. Nebo ne jako těžká, ale taková, že se na ni těžce odpovídá. Já myslim, že si potřebujeme nějakým svým způsobem něco dokázat, nebo se nějak vyblbnout, že asi máme nějakej přetlak. Myslim, že to v nás je a chce to ven. Jakože to není fakt jako tlačený, že bysme řekli: „Teď založíme kapelu, teď musíme něco mít..“, tak jak to má spousta lidí.. Nějak spontánně to prostě vzniklo.

A je to adrenalin mít kapelu?Je to adrenalin hrát takovýhle peklo?
Jó je. Tak adrenalin je furt okolo, že jo.. Bejt na zkušebně v zimě v létě.. My zkoušíme v garáži, v létě tam je sauna, v zimě tam je lednička.. Cestování, různý třenice, hádání, dyť prostě normálka. Takže adrenalin to je a dobrej, zdravej, si myslim.

Na co vlastně hraješ? Jakou máš kytaru a jakej máš apec?
Hraju na Fendera Stratocastra, teď jsem na to přešel už pátým šestým rokem. Dřív jsem vyznával Les Pauly Gibsony, těžký kytary, hodně dřeva, ale bolely mě z toho záda a hlavně jsem začal zbožňovat tremolo páku, že to dává takovej zvláštní nádech tomu. Takový trochu až jako scénika to přechází takže i kvůli tomu mám páku a Fender vlastně hraju na Marshalla klasiku box, což má asi každej druhej a aparát mám Esh, od jednoho pražskýho takovýho technika zvláštního, Petra Feireisla.

Je to jako skládačka? Je to nějaká osobní zakázka?
On to staví na zakázku, no. A začinal na tom kdysi Mirek Chyška z JARů, snad to ještě měl Roškaňuk a kytaristi ze Žlutýho Psa. Myslím, že to jako moc lidí nemá, jo? A hodně lidí si ten zvuk chválí, je takovej hodně progresivní. Nebo jako hodně prolejzá, je hodně vyveškovanej, což mám rád, protože používám hodně octavery a harmonizéry, tak zas aby to nebylo úplný bláto, tak mi to vyhovuje, že je to takový naostřený.

Kafe nebo čaj?
Kafe

Maso nebo zelenina?
Maso

Kytara nebo zpěv?
Kytara

Jazz/Pop?
Jazz.

Oheň, nebo voda?
Voda

Nádech nebo výdech?
Výdech

Výdech?
No :)

Dobře. Město nebo příroda?
Město

Norsko nebo Karibik?
Karibik

Po dnešní zkušenosti jako asi taky Karibik
Teď je to zapotřebí hele

Nebe nebo peklo?
Nebe

Nebe?
No jasně!

Ty vole já jsem čekal, že řekneš peklo
No peklo máme v názvu, že jo!

No právě! .. Seš svatej? Néé
Ne to ne

A festival pro 50.000 lidí, nebo vyprodanej klub?
Jako kde hrát? Tak obojí by bylo supr.

Můžeš jedno, nebo druhý
Tak klub, vyprodanej.

Za jak dlouho byste toho chtěli docílit? Myslím jakože vyprodanýho klubu
Za jak dlouho bysme toho chtěli docílit? Tak co nejrychlej, že jo, ale tak to nezáleží jenom na nás

Myslíš, že to bude trvat rok, dva?
A nebo třeba nikdy to nemusí přijít, viď? Hele tak kdyby to byl rok, příští sezónu, nebo na podzim, tak by to bylo supr, ale nemusí to přijít nikdy. To zas jako není podmínka, abysme se soustředili přímo direkivně na to, že chcem jako narvat nějakej klub, nebo hrát někde pro 50.000 lidí. Hlavně ať aspoň někdo chodí

Hele kdyby sis mohl vybrat ze všech kapel světa, klidně i kapel, co už třeba neexistujou, jakoby kompletně. S kým byste chtěli, jako Hell Paso, hrát na jednom podiu?
Z těch menších si myslím, že hodně nás spojuje kapela Unsane. Tu máme rádi všichni a myslím, že by to nebylo úplně nemožný. A z těch velkejch.. Já jsem hroznej milovnik Faith No More

Faith No More? Taky je mám rád
Ale nemusel bych s něma jako hrát, ale proč taky ne, že jo :)

Faith No More jsou zrovna jednou z těch kapel, který bych si chtěl odškrtnout ve svym deníčku
Mike Patton je hroznej šílenec a on má těch projektů víc a všechny jsou dobrý.

No a Kájo řekni mi prosimtě, co teď chystáte novýho pro fanoušky. Kde vás můžou vidět, nebo kde vás můžou najít?
Teď jedeme tour, takovou malinkou.. šňůrku, která se odvíjí od toho, že jsme natočili desku v prosinci, ve studiu Jamor s Ondrou Ježkem, příští týden budem dotáčet vokály (zpěvy). V březnu by to mělo vylézt, v dubnu to budeme křtít, jestli to vyleze.. V Praze v Rock Café a pojedeme asi ne přímo s tou deskou ale, protože začínáme už v lednu, v únoru je tam toho nejvíc a pojedeme i Brno a .. šest nebo sedm koncertů to obnáší.

Tak jo Karle, já moc díky za to, že jste u nás vystoupili, za to že jste vůbec přijeli za náma, je nám hodně velkou ctí.
My děkujeme!

A i mě je hodně velkou ctí, že jsem si tady mohl s tebou sednout a pokecat
Nápodobně, jste prima parta a byl to hrozně příjemnej den, až na tu kosu teda

Supr, tak jo, tak já ti teda moc díky ještě jednou
Já taky, díky moc

A ať to hraje hlavně do budoucna!
Díky díky, ať se daří taky

Nahráno: 2016/01/03

Místo: Malá Amerika, Brno, Česká republika

Close
Go top